Původ osady Krasoňov a vznik jejího jména.

Zhruba můžeme zjistit, že koncem XII. století, případně v první polovině XIII. století byl náš širší kraj již osídlen. Lidnatost tohoto kraje byla ovšem velmi nepatrná, jestliže uvážíme, že tehdejší vesnice byly o mnoho menší než jsou dnešní. Bývaly to skupiny chalup, které často mívaly jen několik stavení, někdy jen dvě až tři. O obci Krasoňov můžeme s určitostí poznamenat, že byla již založena v roce 1226 a vlastní její původ je možno klást již před rok 1203. Toto tvrzení se opírá hlavně o papežskou bullu, kterou vydal papež Honorius III. v roce 1226 želivskému klášteru, ve které se tomuto klášteru zajišťují a potvrzují světské statky. V dlouhém seznamu vypočítává tato listina jména 64 vesnic, jež na věčné časy stvrzuje jako majetek řádu premonstrátského v Želivě. Z tohoto seznamu želivských osad můžeme dnes bezpečně určit pouze 32 vesnic.

V seznamu uvedených 64 vesnic je i jméno Krasoňov. Z okolních vesnic jsou tam jména Bystrá, Mysletín, Branišov, Pavlov, Plačkova a jiné. V uvedeném seznamu se však nachází mimo jméno Krasoňov i jméno vesnice Krasoňovec či Krasoňoves (Krazanowecs či Krassonowecz). Někteří autoři umísťují Krasoňovec či Krasoňoves do okolí Lochovy studánky i na místě dnešních Hejšt. Správněji se zdá umísťovat vesniště Krasoňoves na místě dnešního lesa Dvořákovska. Jakubovi Dvořákovi, rychtáři z Kalhova, bylo podle dekretu ze dne 20. XI. 1776 dovoleno užívat "panský les" ve Starém Krasonově, to jest vyrostlém na polích bývalé vsi Krasonoves.

Jméno obce Krasoňov vzniklo z osobního jména zakladatele naší obce Krasoň. Obě vesnice, uvedené v papežské bulle, Krasoňov i Krasoňoves byly založeny jedním zakladatelem, čemuž svědčí stejný základ těchto jmen. Obě dědiny jsou od sebe vzdáleny necelé 2,5 km. Obě leží skoro v těsné blízkosti Humpolecké cesty a jsou skoro stejně vzdáleny od kopce Stráž (651 m), kde byla pravděpodobně strážní stanice nebo hlídka na ochranu Humpolecké cesty. Jestliže toto vše uvážíme, smíme vyslovit názor, že zakladatelem Krasoňova i Krasoňovsi byl Krasoň, pravděpodobně velitel strážní stanice na Stráži, který jako sídliště své rodiny a čeledi si založil ves Krasoňoves na místě nynějšího lesa Dvořákovska, což se zdá místo pro osídlení vhodné a hlavně suché. Že to byla dědina, nasvědčuje tvar jejího názvu Krasoňoves, tedy ne jen dům nebo dvorec, ale vesnice. Mimo tuto ves si pořídil ještě pastevní dvorec v dolíku pod Stráží, na místě vlhčím a pravděpodobně travnatějším a vhodném pro chov dobytka, na místě nynějšího Krasoňova. Tomuto dvorci se začalo říkat Krasoňův dvor, což odpovídá dnešnímu tvaru Krasoňův dvůr a bylo později zkráceno na tvar Krasoňov.

Rok 1421 byl osudným rokem pro celé naše okolí a zvláště pro naši, řekli bychom, mateřskou obec Krasoňov. Zikmundovo vojsko o síle 60 tis. mužů, z toho čtvrtina divoké uherské jízdy, vyrazilo dne 13. prosince 1421 z Jihlavy ke Kutné Hoře a postupovalo Humpoleckou cestou přes naše okolí, Humpolec a Ledeč. Tehdy bylo v našem okolí zničeno mnoho vesnic a zemanství v nich. Mezi těmito zničenými vesnicemi se uvádí především Krasoňoves. Je to tím přirozenější, protože Krasoňoves ležela někde v nynějším Dvořákovsku, tedy na nebo blízko Humpolecké cesty, zuřivé chůzi vojenské přímo na ráně. Obyvatelstvo Krasoňovsi, které nebylo zahubeno, se rozuteklo do okolních lesů a tam se ukrylo. Po pohromě se do zničené vsi již nevrátilo a pravděpodobně se nastěhovalo do Krasoňova, který snad zůstal ušetřen zkázy. Krasoňov tehdy již nebyl pouhý dvorec, ale časem se z něho vyvinula ves, která nyní přijala uprchlíky z Krasoňovsi. V listinách z pozdější doby se jméno Krasoňovsi již neuvádí.

Pusté vesniště obce Krasoňovsi časem zarostlo lesem. Les byl později vykácen, místo opět zalesněno a dnes již po bývalé Krasoňovsi není památky. Jedině ještě v XVIII. století najdeme ve starých listinách zmínku o lese Jakuba Dvořáka, dnes zvaném Dvořákovsko, který vyrostl na místě Starého Krasoňova. Krasoňov je vesnice stará 800 let.

Nejznámější přezdívky

Čp. 1.	"U Holubů" i "U Valentů",také "U hospodskejch" a "U Vašků"
Čp. 4.a 41.	"U Buršů" -viz urbář z roku 1611 a 1650.
Čp. 5.	"U Tumů"
Čp. 9.a 55.	"U Beranů"
Čp. 10.	"U Krejčů"
Čp. 15.	"U Svobodů" nyní "U Jiráků".
Čp. 16.	"U Kokšů"
Čp. 17.	"U Kopecků"
Čp. 18.	"U Franečků", předtím se říkalo "U Zámečníků"
Čp. 21.	"U Přibilů"
Čp. 22.	"U Čmelíků"
Čp. 25.	"U Kameníků"
Čp. 26.	"U Zadničků",také se tam říká "Na Sichpili"
Čp. 28.	"U Vovčáků"
Čp. 30.	"U Matysů"
Čp. 31.	"U Škrábků",viz urbář 1611 a 1650.
Čp. 32.	"U Chobotskejch",podle části rybníka "Na chobotě"
Čp. 33.	"U Dubů",viz urbář 1611 a 1650.
Čp. 34.	"U Pokornýho"
Čp. 36.	"U Fučíků",později "U Čermáků"
Čp. 37.	"U školy", "U Koutskejch"
Čp. 39.	"U Šenkýřů"
Čp. 40.	"Dřevěný kovář",měl prý na robotě dřevěné hřeby v bránách.
Čp. 42.	"U Dáňů" kovárna
Čp. 43.	"U Hatinů"
Čp. 44.	"U Burianů"
Čp. 45.	"U Boudáků"
Čp. 46.	"U Policajtů"
Čp. 47.	"U Truhlářů"
Čp. 49.	"Hrnčiřovna",viz. urbář 1611 a 1650.
Čp. 54.	"U Drbalů"
Čp. 56.	"V Králičkovně"
Čp. 57.	"U Stárků"
Čp. 58.	"U hajnů", "U Křížku"
Čp. 62.	"U Pepíčků"
Čp. 72.	"U Ladíků"